Model strukturálních změn lesnicko-dřevařského průmyslu

Současný stav a perspektivy pilařského zpracování dříví v ČR

 

Petr Pražan

 

Pokud chceme lépe pochopit současný stav a následně i možné perspektivy zpracování dříví v ČR musíme zejména analyzovat pilařské zpracování dříví, které v ČR přináší pro majitele lesů téměř 80 % všech příjmů z jejich majetku.

Objemy pořezu pilařské kulatiny v období minulém jsou jen pro názornost uvedeny v grafu č.1 [1]

Graf č. 1: Pořez kulatiny v ČR v tisících m3 (MZE 2000-2017).

Graf č. 1: Pořez kulatiny v ČR v tisících m3 (MZE 2000-2017).

 

Hodnoty v letech 2000-2017 jsou ze zdrojů MZE, které byly stanoveny na základě celkových těžeb v ČR, od kterých byly odpočítány exporty a připočítány importy. Následně byly pořezy dopočítány na základě poměru pilařského, vlákninového a palivového dříví. Nebyly vzaty do úvahy zásoby na konci roku, které se pochopitelně v průběhu času různily.

Přestože lze mít o hodnotě uváděných pořezů pochybnosti, zřejmě se přibližovaly skutečnosti, což bylo prokázáno v roce 2009 týmem Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR, z.s.[2] a následně v roce 2013 i podrobným zjišťováním kapacit podnikem LČR s. p. [3].

Z grafu č. 1 lze vyčíst, že i když v posledních 20 letech vznikaly zejména velké pily a zanikaly různé především menší pily, tak k zásadnímu poklesu ani nárůstu pořezu nedošlo. Rozdíly v pořezu byly též způsobeny ztrátovostí, nebo naopak ziskovostí výroby a dostatkem nebo nedostatkem suroviny.

Vzhledem k tomu, že od roku 2018 nejsou další údaje k dispozici, hodnoty let 2018-2020 byly vytvořeny odhadem na základě znalostí vývoje v ČR, ale i v okolních zemích (Rakousko, viz graf č. 2 a Německo) [4] s přihlédnutím ke vzniku nových (Labe Wood s.r.o.) a rekonstrukci některých starších kapacit (Javořice a.s.).

Graf č. 2: Vývoj produkce jehličnatého a listnatého řeziva v Rakousku v mil. m3  v letech 2008–2019.

Graf č. 2: Vývoj produkce jehličnatého a listnatého řeziva v Rakousku v mil. m3 v letech 2008–2019.

 

Zvýšení pořezu v posledních 3 letech je výsledkem dostatku pilařské suroviny (i když nižší kvality) a solidních odbytových poměrů na evropském i světovém trhu. Na druhé straně výkony všech pil byly silně brzděny velkým nedostatkem pracovní síly.

Je pochopitelné, že extrémní nárůst disponibilní suroviny vzniklý kůrovcovou kalamitou nebylo možné tuzemskými kapacitami zpracovat a nadbytky byly nutné realizovat prostřednictvím exportu.

Už tak vysoký export kulatiny v roce 2017 ve výši ca 3,9 mil. m3 se zvýšil na 8,7 mil. m3 v roce 2019.

O extrémnosti situace svědčí i to, že jen za prvních 8 měsíců roku 2020 bylo vyexportováno do Rakouska 3,2 mil. m3 a do Číny 2,1 mil. m3 pilařské kulatiny. To je celkem zhruba stejný objem, který byl pořezán všemi kapacitami v ČR. Při tomto vývoji se dá očekávat za rok 2020 dokonce větší export, než vlastní zpracování pilařskými provozy v ČR.

Co se týče předpokládaného pořezu v roce 2021, tak pokud nedojde k nějakému dramatickému vývoji v oblasti cen suroviny a nepropadnou se ceny a odbyt řeziva, celkový pořez se bude pohybovat okolo 9 milionů m3, což jistě nebude stačit na zpracování veškeré vyrobené kulatiny v ČR. Důvody, proč v České republice neumíme zpracovat více pilařské kulatiny, jsou výsledkem státní nepolitiky v tomto oboru a velmi konkurenčním tržním vývojem spolu s dlouhodobým bojem o surovinu. Rozbor těchto důvodů by vydal na celý samostatný článek a rozhodně by nebyl chválou národohospodářské politiky.

Současná tržní situace v pilařském průmyslu v ČR

Zásobování pil jehličnatou pilařskou kulatinou je na velmi dobré úrovni a umožňuje plynulou výrobu. Výjimkou je několik málo provozů, kde je pro výrobu nutná čerstvá prvotřídní kulatina, která se v některých oblastech hůře zajišťuje. Pily nyní pracují většinou na plný výkon, který limituje množství dostupné pracovní síly.

Ceny pilařské kulatiny se od konce roku 2017 prakticky stále snižovaly – viz podobný vývoj v okolních zemích, kde nárůst v poslední době začal na rozdíl od ČR trochu dříve. Toto dokládá graf č. 3 [5].

Graf č. 3: Ceny smrkové kulatiny - B, 2b  v Rakousku, Bavorsku a Baden-Württenbersku – září 2020

Graf č. 3: Ceny smrkové kulatiny - B, 2b v Rakousku, Bavorsku a Baden-Württenbersku – září 2020

 

Zlomem v klesajícím trendu v ČR byl konec 3. Q 2020, kdy poprvé po delší době došlo k nárůstu cen, který byl způsoben vývojem v zahraničí, vysokou zahraniční poptávkou, nižším výskytem kůrovce v létě a slábnoucí korunou. Dá se předpokládat, že tento trend není ukončen a bude pokračovat až do jara 2021, kdy bude zřejmý další vývoj kůrovcové kalamity.

Odbyt řeziva byl až na malý výkyv při první vlně koronavirové krize v letošním roce solidní a navázal na již několikaletý trend v této oblasti. Problémem byl a je dlouhodobý převis nabídky méně kvalitního řeziva nad poptávkou, způsobený velkým objemem nekvalitní kulatiny na vstupu.

Ceny kvalitního řeziva začaly od srpna 2020 pomalu růst, zejména pak u následných výrobků jako KVH, BSH nebo BSP. Výhled na odbyt do konce roku a v roce 2021 je optimistický, záleží však na dalším vývoji koronavirové pandemie.

Horší vývoj než u řeziva je dlouhodobě ve vývoji ostatních produktů pilařského průmyslu, kde od začátku roku 2018 docházelo ke snižování cen pilařských štěpek a pilin. Dlouhodobý trend je patrný z grafu č. 4 [6], který je z Rakouska.

Graf č 4: ceny ostatních pilařských produktů - Rakousko, září 2020 v €/prm3 FCO pila

Graf č 4: ceny ostatních pilařských produktů - Rakousko, září 2020 v €/prm3 FCO pila

 

Ještě horší vývoj byl a je v Německu, kde mnohdy ceny klesly až na polovinu svých původních hodnot. V ČR je vývoj podobný výše uvedeným zemím. U pilařské štěpky jsou ceny srovnatelné s Německem. Důvodem negativního vývoje cen je hlavně vysoký výkon všech pilařských kapacit a velký nadbytek vlákninových sortimentů.

Jaký může být další vývoj pilařského průmyslu v ČR?

Jisté je, že ho zásadně ovlivní 3 aspekty a to:

- další rozšiřování kůrovcové kalamity v ČR a okolních zemích

- dopady celosvětové koronavirové pandemie jak na výrobu, tak i odbyt výrobků ze dřeva

- další vývoj v celosvětové poptávce po jehličnaté kulatině a řezivu.

Co se týče kůrovcové kalamity, tak s rozsahem, který byl v posledních letech zejména v ČR, nejsou novodobé ani historické zkušenosti a tudíž predikovat další vývoj je velmi obtížné.

Je však možné se podívat do světa, kde už takové zkušenosti jsou a pokusit se jejich vývoj použít k predikci dalšího vývoje v ČR a střední Evropě.

 S jednou podobnou kalamitou svým rozsahem mají zkušenosti v Kanadě, konkrétně v Britské Kolumbii, kde v letech 1999-2014 byla kůrovcem napadena borovice. Podobnost s Evropskou kalamitou popsal a prezentoval R. Taylor /FEA/ v červnu tohoto roku, viz graf č. 5 [7]. Česká republika, Německo a Rakousko rozměrem kůrovcové kalamity společně dosahují zhruba hodnot, které byly dosaženy v Kanadě po 7 letech jejího rozšiřování.

Graf č 5: Vývoj objemu poškozeného dřeva ve střední Evropě (zeleně, 2013-2019)

Graf č 5: Vývoj objemu poškozeného dřeva ve střední Evropě (zeleně, 2013-2019) je zatím velmi podobný kanadské kalamitě (červeně,1999 - 2014), hodnota v mil. m3 (svislá osa).

 

Pokud by další vývoj ve střední Evropě byl podobný tomu kanadskému, tak bychom se dnes nacházeli zhruba na vrcholu kalamity, ze kterého bychom po dalších 6-8 letech dospěli do normálního stavu. V Kanadě se postupně v této době dramaticky snižovala povolená těžba dřeva, která logicky vedla ke zvýšení cen suroviny. To vedlo k výraznému zhoršení ekonomických výsledků zpracovatelů dřeva a ke krizi v odvětví. Celkově muselo být uzavřeno 35 pilařských provozů (průměrný pilařský provoz v Kanadě má asi dvacetinásobný výkon než v ČR). Jen v minulém roce došlo v zasažené oblasti k uzavření 8 velkých pil a u 6 dalších byla výrazně snížena produkce. Toto vedlo logicky k velkému snížení objemu produkovaných pilařských štěpek a pilin na trhu, což výrazně omezilo výrobu buničiny. Méně možností prodat piliny a štěpky zpětně vytvořilo tlak na přeživší pilařský průmysl v regionu.[7]

Graf č. 6: Relativní změny cen kulatiny a řeziva v letech 2016 - II. Q 2019.

Graf č. 6: Relativní změny cen kulatiny a řeziva v letech 2016 - II. Q 2019.

Hodnota pod 0 % platí pro pily, kde výnosy převažovaly nad změnami nákladů.

 

Na grafu č. 6 vidíme, jak v období let 2016 - 2. Q. 2019 došlo v zemích střední Evropy včetně ČR k relativní změně cen řeziva a kulatiny, která přinesla zisky pilařským firmám, zatímco v Britské Kolumbii se ve stejném období poměr těchto cen vyvíjel opačně, v zásadní a mnoha případech katastrofální neprospěch pilařů.

Samozřejmě je možné, že pokud by kůrovcová kalamita ve střední Evropě radikálně ustoupila, nebyly by následky takové jako například v Kanadě, ale pokud by byl vývoj podobný, lze předpokládat podobný scénář jako v Kanadě. Dlouhotrvající vysoké ceny suroviny by v ČR jistě způsobily vysoké ekonomické ztráty nejen v pilařském, ale i v celém dřevozpracujícím sektoru. Vzhledem k tomu, že pilařský sektor potřebuje relativně vyšší kvalitu suroviny, je pravděpodobné, že tato by byla cenově nejvýše a dopad na její ekonomiku byl největší.

Historicky k takovýmto výkyvům mezi cenou suroviny a výrobků v různých dobách již několikrát došlo s tím, že byly časově nestejné, ale zásadní rozdíl mezi historií a předpokládanou budoucností je, že důvodem výkyvů nebyl nikdy dlouhodobý pokles těžeb v řádu desítek let, který zde velmi pravděpodobně nastane.

Tato skutečnost vede již dnes k opatrným investicím do pilařského průmyslu a při výše uvedeném scénáři odradí ty pilaře, kteří v minulých dobách vysokých cen suroviny, nízkých cenách řeziva a slabému odbytu věřili, že v době budoucí budou opět vydělávat a že se čekání na lepší časy nakonec vyplatí. Vzhledem k délce růstu jehličnanů a předpokládaným těžebním možnostem je jasné, že jak ukazuje historie, je možné překonat ztráty z výroby i 3-7 let, ale není to možné v řádu desetiletí.

Proto se dá očekávat, že jakmile se problém projeví v plné síle a pilařské firmy se propadnou do ztrát, někteří pilaři výrobu ukončí z obavy možné délky krize a enormní rozsah ztrát. Ostatní výrobu zřejmě silně zredukují (v případě, že to bude dávat ekonomický smysl) a budou se orientovat, pokud jim to infrastruktura umožní, na jinou výrobu, zejména pak takovou, která má vyšší přidanou hodnotu. Celková produkce pilařského průmyslu se může koncem dvacátých let blížit polovině současného stavu. Při radikálním ústupu kalamity se však může pořez přiblížit opět hodnotám roku 2014.

Závěr

Pilařská výroba v ČR v posledních několika letech mírně roste, zásadně však nestačí současné produkci pilařské kulatiny, která z poloviny končí v zahraničí. Další zásadní zvýšení produkce pil není technicky možné, a proto bude v dohledné době schopnost exportu zásadní pro odbyt pilařské kulatiny.

Odbyt pilařských výrobků je až na štěpky a piliny dobrý a perspektiva na rok 2021 je též pozitivní.

Perspektiva dalšího vývoje pilařského průmyslu je značně závislá na dalším vývoji kůrovcové kalamity. Pokud nepřijde již v roce 2021 pozitivní zvrat ve vývoji této kalamity, tak nás může čekat scénář popsaný v Kanadě, který povede k rozsáhlé krizi v oboru a zásadní redukci kapacit.

Literatura

[1] MZE 2000 - 2017 - Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, oddíl dřevozpracující průmysl

[2] Pražan 2010 - Rozdělení pilařských provozů v ČR zpracovávajících jehličnatou a listnatou kulatinu dle výše pořezu; materiály SDP 2/2010

[3] Zjištění potenciálu dřevozpracujících podniků, závěrečná zpráva projektu, odbor lesnických zakázek LČR s.p., 11. listopad 2015

[4] Holzkurier 2020 – Schnittholz Österreich (2008 - 2019), Holzkurier č. 40 str. 4, Zdroj: Statistik Austria

[5] Holzkurier 2020 - Österreich, Bayern, Baden-Württenberg, Fichte/Tanne Rundholz 09/20, Holzkurier č. 41/2020 str. 3

[6] Holzkurier 2020 – Österreich Sägenebenprodukte 9/2020, Preisbild Hackgut und Sägespäne, Holzkurier č. 41/2020 str. 3

[7] Holzkurier 2020 - Europa Global amVormarsch, Holzkurier č. 27 str. 4-5

 

Kontaktní adresa:

Ing. Petr Pražan, Ph.D.

DŘEVOZÁVOD PRAŽAN s.r.o.
T. Novákové 315, 572 01 Polička

Tel. 603 219 263

E-mail: